Komentáře od uživatele: Luisa Sekaná 
modrá
24.4.2019 Haha, koho to tu nevidím :) Díky za zastavení.
Hlubina
9.2.2015 tam u dna v šerých zákoutích kolébám tajně každý hřích hýčkám své snové představy o růži padlé do trávy co trny ztrácí ve víně pro lásku k modré hladině. ... tohle, tohle je fajn. Takový trochu přiznání, snad jakoby z dob viktoriánských... až by člověk měl chuť říct: no tak! prokopni ty dveře! ať vidíš co je za nima, ty zakletá ...
Satův Tondísek
6.1.2015 Hm. Hájíš poezii? Přitom jakobys ani nečet. Jakobys nebyl jako ti, co čtou. Jakoby tě to nezkazilo. Divný. Píšeš tak rychle, že to nestíhám číst. Přeskakuješ zbytečnosti a když vedle, ještě se ukloníš. Říkáš o co jde tak, že by to mohly číst malý děti. Jsem vedle, tak se ukloním taky. A křídou na chodník - abych rovnou k tý druhý. To už je rovnou jak ze st ...
McLennon VIII.
5.11.2014 Fajn, připadám si, že jsem to dočetla, sice jsem nepřečetla úplně všechny díly, ale většinu jo. Takže. Baví mě pasáže, kde popisuješ. Dobu, puntíkovaný šaty... apod. A zase mě nebaví ty kalhotový pasáže, protože tam jakoby bylo jediným cílem psaní vyvolat emoci. A mě erotika při čtení a psaní spíš otravuje, abych pravdu řekla. Zplošťuje mi to příběh, na ...
ZVONY
27.1.2014 Kdo s mečem zachází, mečem schází. A každej mlč jednou zrezaví, protože slzy maj větší moc. Konec mystického povznesení.
ZVONY
23.1.2014 Čekala jsem tuhle námitku. (A jsem ráda, že byla vznesena!) Ne, jistěže nemůže jít jen o estetiku, o něco jenom kladného už vůbec. A o něco vzdoruprostého také ne. Taková poezie by byla asi jen načančaný nic. Ale myslím, že aby byla poezie dobrá, měla by jít za tou krásou a tím vším, jak už jsem řekla předtím. To, že mnohdy nedojde ani na půli cesty - to nevad ...
ZVONY
22.1.2014 Moje představa o poezii je asi dost naivní a to taková, že poezie by měla být něčím nádherným, co člověka povznáší a co v něm probouzí dobro jakousi spodní, nenásilnou cestou. Pokud poezie není ani hudbou, ani mlčením, je pro mě špatná. Tuhle představu se necítím schopna nějak obhájit, prostě neznám nic lepšího. Ty ses tady s ní minul. Snad jen že mi přijde ne ...
přes prsty
19.1.2014 Já je přeskládávala několikrát a souhlasím s tím, že ani takhle to není úplně přirozené. Něco bych s tím asi měla udělat teda ještě. Díky za postřeh :)
přes prsty
19.1.2014 Jsem nezvykle málo ukecaná, říkáš? :) Jsem ráda, ráda že mě čteš a taky že takového svědomitého čtenáře ještě pořád dokážu překvapit :)
Toužím
11.1.2014 "schoulet" je báječný slovo a tuším, že se to vyslovuje [šoulet] jinak to není zrovna šťastně zrýmované, jen co je pravda
ráno v Randevú
11.1.2014 Ráno nemůže být visejíc, protože není dívkou a kdyby dívkou bylo, docela jistě by se nevěšelo. To není náš způsob. Ráno nemůže být jitravé, protože slovo jitravé neexistuje a ráno je samozřejmě ranní, proč to říkat. Okova neexistuje, leda že by byla podkovou pro štěstí a v takovém případě Ti přeji... padajíc poslední slovem naznak... štěstí.
Očima obrácenýma naruby
11.1.2014 Překvapena výrazem ve tváři na obraze už se asi nedokážu úplně soustředit na text. A ani moc nechci. Ne, že by byl ten text špatný, jenom... myslím, že přednost obrazů je v tom, že působí na člověka přímo /narozdíl od textu/ a jsou tiché. Myslím, že řeč obrazů není možno textem vystihnout. A proto se jen dívám. Užasle, proč to neříct.
Liberský kostelík
11.1.2014 Stejně jako Egon bych řekla, že je to takové velmi udřené. Nicméně mám z toho dojem, že tak jsi to chtěl. Protože práce s kamenem je dřina. Práce se slovy taky. Tvrdej chleba, tvrdý ruce. Člověk má jaksi tendenci představovat si sochaře jako lidi velké postavy s příliš širokým srdcem. Tak nějak by asi sochaři (ještě mě napadají dřevorubci) prostě měli vypada ...
čekání na klekánici
11.1.2014 Chichi, In, povedlo se Ti napsat něco, na co nějak nemám oči. Čtu a čtu. Poslouchám. Neztratilas někde po cestě písmeno? Nebo jsem ho ztratila já? Každopádně chybí. Až se vrátí, uháčkuju Ti z toho textu třeba muchlínu.
čekání na klekánici
11.1.2014 Autorka taky potěšena :) díky
čekání na klekánici
11.1.2014 Další báseň v portfoliu, tos mě rozesmál. To bych nechtěla. Vím, že to může překvapit, asi i nepříjemně, ale já mám k těmhle svým textům velmi negativní vztah. Nejsou totiž ze mě - a přitom až příliš ano. Nevím. Kdysi jsem si vymyslela takovou postavu, prostě loutku a pak jsem si začala hrát, že to jsem já. Bohužel člověk se postupně stává tím, za co se vyd ...
O panence
4.1.2014 přiková - maková to mě překvapilo to se mi líbí tenhle rým! :)
Sonáta o vybíleném baru
16.12.2013 Ano - beru tě jako hlas, jistě. A vážím si Tě pro to. Chtěla jsem jen napsat jak to vnímám a že jsem se nad tím ráda zamyslela. Především díky.
Sonáta o vybíleném baru
11.12.2013 Rozumím Tvé výhradu k tomu verši. Přemýšlím o tom. Je pravda, že tam jsem od popisu obrazu trochu sklouzla do úvahy. A musím uznat i to, že se to do toho celku nehodí. Beru to tedy jako chybu, ale pokud bych si směla vybrat, tu chybu bych ponechala. Mám ráda úvahy, tak to je. Díky za zastavení.
o voknech a tak
10.12.2013 "na památku toho kaktusu" Pamatovat na kaktusy podle mě znamená nebýt lhostejný k maličkostem. Možná to totiž maličkosti nejsou, kaktus je vlastně taky takovej malej zázrak, pichlavej balónek vody v poušti, co k tomu víc. Zadruhý kaktusy jsou asi jediná kytka, která má v některejch domech reálnou naději přežít. Kaktus co skončil tak blbě asi neuschnul. Pře ...
Starší >>
24.4.2019 Haha, koho to tu nevidím :) Díky za zastavení.
Hlubina
9.2.2015 tam u dna v šerých zákoutích kolébám tajně každý hřích hýčkám své snové představy o růži padlé do trávy co trny ztrácí ve víně pro lásku k modré hladině. ... tohle, tohle je fajn. Takový trochu přiznání, snad jakoby z dob viktoriánských... až by člověk měl chuť říct: no tak! prokopni ty dveře! ať vidíš co je za nima, ty zakletá ...
Satův Tondísek
6.1.2015 Hm. Hájíš poezii? Přitom jakobys ani nečet. Jakobys nebyl jako ti, co čtou. Jakoby tě to nezkazilo. Divný. Píšeš tak rychle, že to nestíhám číst. Přeskakuješ zbytečnosti a když vedle, ještě se ukloníš. Říkáš o co jde tak, že by to mohly číst malý děti. Jsem vedle, tak se ukloním taky. A křídou na chodník - abych rovnou k tý druhý. To už je rovnou jak ze st ...
McLennon VIII.
5.11.2014 Fajn, připadám si, že jsem to dočetla, sice jsem nepřečetla úplně všechny díly, ale většinu jo. Takže. Baví mě pasáže, kde popisuješ. Dobu, puntíkovaný šaty... apod. A zase mě nebaví ty kalhotový pasáže, protože tam jakoby bylo jediným cílem psaní vyvolat emoci. A mě erotika při čtení a psaní spíš otravuje, abych pravdu řekla. Zplošťuje mi to příběh, na ...
ZVONY
27.1.2014 Kdo s mečem zachází, mečem schází. A každej mlč jednou zrezaví, protože slzy maj větší moc. Konec mystického povznesení.
ZVONY
23.1.2014 Čekala jsem tuhle námitku. (A jsem ráda, že byla vznesena!) Ne, jistěže nemůže jít jen o estetiku, o něco jenom kladného už vůbec. A o něco vzdoruprostého také ne. Taková poezie by byla asi jen načančaný nic. Ale myslím, že aby byla poezie dobrá, měla by jít za tou krásou a tím vším, jak už jsem řekla předtím. To, že mnohdy nedojde ani na půli cesty - to nevad ...
ZVONY
22.1.2014 Moje představa o poezii je asi dost naivní a to taková, že poezie by měla být něčím nádherným, co člověka povznáší a co v něm probouzí dobro jakousi spodní, nenásilnou cestou. Pokud poezie není ani hudbou, ani mlčením, je pro mě špatná. Tuhle představu se necítím schopna nějak obhájit, prostě neznám nic lepšího. Ty ses tady s ní minul. Snad jen že mi přijde ne ...
přes prsty
19.1.2014 Já je přeskládávala několikrát a souhlasím s tím, že ani takhle to není úplně přirozené. Něco bych s tím asi měla udělat teda ještě. Díky za postřeh :)
přes prsty
19.1.2014 Jsem nezvykle málo ukecaná, říkáš? :) Jsem ráda, ráda že mě čteš a taky že takového svědomitého čtenáře ještě pořád dokážu překvapit :)
Toužím
11.1.2014 "schoulet" je báječný slovo a tuším, že se to vyslovuje [šoulet] jinak to není zrovna šťastně zrýmované, jen co je pravda
ráno v Randevú
11.1.2014 Ráno nemůže být visejíc, protože není dívkou a kdyby dívkou bylo, docela jistě by se nevěšelo. To není náš způsob. Ráno nemůže být jitravé, protože slovo jitravé neexistuje a ráno je samozřejmě ranní, proč to říkat. Okova neexistuje, leda že by byla podkovou pro štěstí a v takovém případě Ti přeji... padajíc poslední slovem naznak... štěstí.
Očima obrácenýma naruby
11.1.2014 Překvapena výrazem ve tváři na obraze už se asi nedokážu úplně soustředit na text. A ani moc nechci. Ne, že by byl ten text špatný, jenom... myslím, že přednost obrazů je v tom, že působí na člověka přímo /narozdíl od textu/ a jsou tiché. Myslím, že řeč obrazů není možno textem vystihnout. A proto se jen dívám. Užasle, proč to neříct.
Liberský kostelík
11.1.2014 Stejně jako Egon bych řekla, že je to takové velmi udřené. Nicméně mám z toho dojem, že tak jsi to chtěl. Protože práce s kamenem je dřina. Práce se slovy taky. Tvrdej chleba, tvrdý ruce. Člověk má jaksi tendenci představovat si sochaře jako lidi velké postavy s příliš širokým srdcem. Tak nějak by asi sochaři (ještě mě napadají dřevorubci) prostě měli vypada ...
čekání na klekánici
11.1.2014 Chichi, In, povedlo se Ti napsat něco, na co nějak nemám oči. Čtu a čtu. Poslouchám. Neztratilas někde po cestě písmeno? Nebo jsem ho ztratila já? Každopádně chybí. Až se vrátí, uháčkuju Ti z toho textu třeba muchlínu.
čekání na klekánici
11.1.2014 Autorka taky potěšena :) díky
čekání na klekánici
11.1.2014 Další báseň v portfoliu, tos mě rozesmál. To bych nechtěla. Vím, že to může překvapit, asi i nepříjemně, ale já mám k těmhle svým textům velmi negativní vztah. Nejsou totiž ze mě - a přitom až příliš ano. Nevím. Kdysi jsem si vymyslela takovou postavu, prostě loutku a pak jsem si začala hrát, že to jsem já. Bohužel člověk se postupně stává tím, za co se vyd ...
O panence
4.1.2014 přiková - maková to mě překvapilo to se mi líbí tenhle rým! :)
Sonáta o vybíleném baru
16.12.2013 Ano - beru tě jako hlas, jistě. A vážím si Tě pro to. Chtěla jsem jen napsat jak to vnímám a že jsem se nad tím ráda zamyslela. Především díky.
Sonáta o vybíleném baru
11.12.2013 Rozumím Tvé výhradu k tomu verši. Přemýšlím o tom. Je pravda, že tam jsem od popisu obrazu trochu sklouzla do úvahy. A musím uznat i to, že se to do toho celku nehodí. Beru to tedy jako chybu, ale pokud bych si směla vybrat, tu chybu bych ponechala. Mám ráda úvahy, tak to je. Díky za zastavení.
o voknech a tak
10.12.2013 "na památku toho kaktusu" Pamatovat na kaktusy podle mě znamená nebýt lhostejný k maličkostem. Možná to totiž maličkosti nejsou, kaktus je vlastně taky takovej malej zázrak, pichlavej balónek vody v poušti, co k tomu víc. Zadruhý kaktusy jsou asi jediná kytka, která má v některejch domech reálnou naději přežít. Kaktus co skončil tak blbě asi neuschnul. Pře ...