Listy papíru
a fotek pár,
na tabuli vitríny
Známé i cizích tváře,
co do tváře smrti pohlédlo
Tam, sami
s věčností a hvězdami,
už nestárnou
Ale, snad, by raději
zas po zemi chodili,
sebe zlobili,
drželi se lidských zvyků,
radostí i bolestí,
sytili se a pili přes míru,
zpívali a milovali se,
než ve vývěsce viseli