Kapičku sebe chci ti dát
a za tvůj smích rudý karafiát
Kytici polibků ze rtů vázaných,
Ze záhonů snů kradených
Rány utržené všedností,
omotám si tvojí milostí
A obklady tvojí dobroty
zhojí i pahýly samoty
Louka beznaděje touhou zavoní
a rozum se lásce pokloní
Pošeptal jsem přáním svým,
že až tě opět uvidím,
budeš ženou mou
a nejen tichou ozvěnou
Má duše je ti vděčná
Beruško má jedinetčná