, 3. 6. 2025, Ostatní
Ráno, kdy noc se mění v den,
s těžkou hlavou procitám
Budík zase ukradl mi sen
Dává mi probuzení a bere naději,
že skutečné to opět není
Snad procitnu později
Říká „ty mi nezmizíš, viď, miláčku“
jako sen po probuzení,
jako zboží, co jde na dračku,
se zlodějem nedospalých rán
Neboj, neodejdu lásko,
jen zavři oči a sevři dlaň