Jsou bílá rána, kdy k nám vchází ticho
z promrzlé noci,
ty stíny očí,
snad jen měsíc ví to.
Když maluje se zlatá brána,
pluje mezi hvězdami,
paprsek skel
propouští ho z rána.
Jitro,
rozzáří se
nad námi.
Tak utichá i noční bouře,
krajinou potůčků
z tenkých žil.
Jak paví chvost z barevného kouře
já tady bloudím,
déšť mi cestu smyl.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
S lehkostí | V nedbalkách | Dáma | Řeklo by se | Kočka