Básně
Seřadit podle data | Seřadit podle autorů
V básni zachycuji svůj pohled na svět jako na něco krásného, ale pomíjivého a proměnlivého. Skrze obrazy přírody ukazuji nejen její přirozený koloběh, ale i vliv člověka na její úpadek. Svět vnímám jako tichý pozorovatel a i přes určitou melancholii v něm nacházím smysl a víru.
Dětství byl jen bordel, kterej jsem maskoval trávou a snahou nenechat ségru úplně padnout ke dnu. Zatímco ostatní žili ty svý vzorný životy, já trávil noci s lidma, o kterých se jim ani nezdálo, a v lavicích pak jen dospával. Měl jsem jasno v tom, kdo je nepřítel - ti, co mě chtěli poučovat o životě. Jenže když na mě všichni srali a já už nemohl dál, podala mi ruku osoba, kterou bych měl pohrdat.
Napsáno v čase, když jsem se (opět) pokoušel vymanit ze závisloti na sociálních sítí
