LENKA

Sbírka: Procitnutí


Autor: Martin Oliva, 23.3.2003, Básně

  

Jsem přivázán tvými vlasy,
nesu si svůj kříž,
nedosáhnu na tvoje rty,
bojím se jít blíž.

Musíme se zase setkat,
jen my dva a potají,
nebude to lehký zdrhnout,
dobře si tě hlídají.

Musím zabít tvého otce,
nemůžeš sama ven,
bez tebe neodejdu,
máme jen jeden den.

Zbytečně nemluv,
jen mi pošeptej co smím,
všechny krásy tvého těla
sám objevím.

Otevři bránu rozkoše
a pohlť můj strach,
ať zapomenu na všechny ostatní
a na to, že jsem vrah.

Odsávej,
štěstí z mého těla,
odsávej,
tak, jak si vždycky chtěla.

Vychutnávám si každý dotek,
držím tě za ruce,
dnes se nemusíš přetvářet,
slyším tvoje srdce.

Umíš krásně sténat,
chtěl bych tě slyšet dýl,
nemám už sílu,
škoda, že jsem pil.

Ukážu ti něco novýho,
něco čemu s tebou nezabráním,
nechci tě zklamat -
smrt vyčerpáním.

Nebudu už přehánět,
sama víš, že jsi pěkná,
vrátím se zas
devatenáctýho května.

Hodnocení: 0
(celkem: 0, počet hlasujících: 2)

Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>