
Pomalu odhrnuji kápi,
polykám zádumčivou chuť večera,
co rozsvěcuje pouliční lampy
Když neúnavně střechy zkrápí,
já jen tupě civím do šera,
na nebem kreslené hvězdné pampy,
zatímco déšť mi svléká moje šaty
a mění za jiné
Jémine!
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Situace 30/10 2019, 8:30 | Dva pábitelé | Divná introspekce nad popílkem z vonné tyčinky | Píseň o prozření | Momentka z cesty domů