Jako prasata na porážku
ploužíme se z béčka na áčko.
Kdo řekl, že musíme pracovat,
na tom vydělal pěknej balík.
Ježíš? To pochybuju,
ať kázal lásku a soucit ke slabším,
socialista to nebyl.
Chápete ten paradox?
Jako prasata vedeni na porážku
ploužíme se v jeho rytmu
a von si na rozdíl od nás
v tom zasranym žitě lebedí.
ploužíme se z béčka na áčko.
Kdo řekl, že musíme pracovat,
na tom vydělal pěknej balík.
Ježíš? To pochybuju,
ať kázal lásku a soucit ke slabším,
socialista to nebyl.
Chápete ten paradox?
Jako prasata vedeni na porážku
ploužíme se v jeho rytmu
a von si na rozdíl od nás
v tom zasranym žitě lebedí.
Hodnocení: 4
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Pražské metro v ranní špičce, každý tam vstoupí dobrovolně.Po chvíli se stáváš součástí velkého davu lidí.Ten mlčící dav tě unáší, bere ti tvář i vůli.Je to děsivé.Ještě tak jezdící schody, ty mám ráda, prohlížím si lidi jako figurky z orloje.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Nejsem otrávený sám ze sebe, jen jsem to tak vnímal na tom přestupu 
Ale nevyvracim, že to je dáno věkem, nebo spíš obdobím kterym si procházim
kvalitní komentář (0)
Ale nevyvracim, že to je dáno věkem, nebo spíš obdobím kterym si procházim kvalitní komentář (0)Jé, ty se zlobíš.To je pravda, všude se mluví o svobodě , ale v podstatě je život plný musů.Tak hezky do ohradníku a nereptáme.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Posledních pět dní | Na pochybách | Pouto | Pod sukní Eiffelovy věže | Ti jeho krajané