nekonečný podzim

...


Autor: petraspoppy , 16.9.2010, Básně

  

Bylo mým nekonečným přáním
zhasnout tvá světla v mé hlavě
najít se v hořícím temnu
okusit vůni tvých slabin

na opuštěném ostrově
jsem čtyřicet let hořel
rostl jsem směrem k zemi
a opouštěl své zásady

pak jsem se našel v knize
byl jsem tam velmi starý
prsty mé hráli role
o kterých jsem dřív neslyšel

a co na to ty...

ty jsi jen ležela
na vymyšleném polštáři
a hledala chyby
v posledních kusech krásy

byla jsi okouzlená
proto jsi hořela
mrazivým podzimem
do světelných dálek

pro tvoji lásku
pro konec začátků
zničím se znova
pro věčné setkání


najdem se v moři pláče
vím že tam budeš

vím to...


a ty to víš taky...

Hodnocení: 5
(celkem: 25, počet hlasujících: 5)

Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>