Malinké vězení
hluboko pod zemí,
jaká úleva,
že jsi první zemřela.
Nemohl bych milovat
nikoho nesmrtelného,
nepřál bych mu sledovat,
něco takového.
Moc dobře vím, že nade mnou
držíš ochrannou ruku.
Cítil jsem vůni tajemnou,
když měl jsem je kolem krku.
Tak dost, to už stačí,
máš korunu z trní,
tvé oči nebyly zrozeny k pláči,
musela jsi zemřít první.
hluboko pod zemí,
jaká úleva,
že jsi první zemřela.
Nemohl bych milovat
nikoho nesmrtelného,
nepřál bych mu sledovat,
něco takového.
Moc dobře vím, že nade mnou
držíš ochrannou ruku.
Cítil jsem vůni tajemnou,
když měl jsem je kolem krku.
Tak dost, to už stačí,
máš korunu z trní,
tvé oči nebyly zrozeny k pláči,
musela jsi zemřít první.
Hodnocení: 1.5
(celkem: 9, počet hlasujících: 6)
(celkem: 9, počet hlasujících: 6)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Nemohl bych milovat nikoho nesmrtelného - ta myšlenka je výborná, zbytek už jsou ovšem jen slova nacpaná násilím do rýmů. Škoda...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
VĚTY | PITÍ | ILUZE | BEZ CITU | ČLOVĚK 21. STOLETÍ