dva pahorky
se lehce v dechu
chvějí
naše propletené prsty
ostatním vyprávějí
neuhnout z cesty
nejít s někým ze soucitu
na plno milovat
a vyprávět očím jež se smějí
v duchu děkovat
za nepromarněnou šanci
srdci, které to poznalo
dřív než já
...
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Snad tam bude i zítra | Bezejmená III. | Svou sílu máš... | Ani já ne... | Vyčkávání...