Spoléhám na den zítřejší
až budu krvácet sůl
večery bývají nejhorší
za lítost života půl
tam kde stávala víra
v pevných kolenou
naděj ta vždycky umírá
snad už jen nashledanou
vážu si dopředu oprátku volnosti
všechno páchne a nemůžu dál
s životem jsou jen starosti
dříve jsem se i smál
nemůžu zpět
a jinak už to nejde
dal jsem jí poslední květ
co na tom ale sejde...
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Autor zakázal hodnocení tohoto díla.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Nepříznivá apatie | Někdy to bolí | Bez citu | Sny nepoznané myšlenkou romantickou | Cítím sníh v slzách