občas si pohrávat s myšlenkou na smrt - to asi v životě udělá někdy každej, podřezat si žíly, kolik asi lidí si tohle fakticky zvolí
fakticky jako že to dokončí, ne se jen tak říznout
no nebudu tady rozvíjet myšlenky na sebevražedné cokoli.
v textu je patrná ta ostrost smrti, ona už samotná myšlenka na smrt, jakože sebevraždu je takovým soukromým kyvadlem
Téma sebevražda jako báseň je geniální a zpracování je potřeba ještě trochu upravit, aby nebylo tak jednoduše čitelné. Tak jako sebevražda, která je poměrně hlubokým a složitým aktem mysli člověka...Tom
nevím, jak k tomuto přistoupit...
pokud by to bylo jako k problému, pak bych ti řekla, že utéct tímhle směrem opravdu není řešení...
pokud by to bylo jako k básni, pak bych ti řekla, že mě zaráží ledová voda v jedné sloce a ve druhé najednou horká...
a jako k celku bych ti řekla, že nemá cenu se vzdávat a utíkat, protože život si tě znovu najde, i kdybys měla v příštím životě být červotoč ,)
Paulette: Tuhle básničku mám v PC asi 4 měsíce. Dnes jsem měla opravdu nehezký den, s manželem jsem se pohádala kvůli blbině. Srkal u oběda a tak jsem mu to řekla a byli jsme v sobě. Měla jsem děsný vztek a až teď to odeznívá. Někdy mám pocit, že žijeme už jen vedle sebe a ne spolu. Nejradši bych se někam odstěhovala.
První sloka je smrt utopením, druhá je řezem za pomoci žiletky. Vím, že sebevraždou se nic neřeší, přesto si občas s myšlenkou na smrt pohrávám.
Otázka je jestli nějaký další život bude, ráda bych tomu věřila, ale co když jsou to jen výmysly? Dneska se může psát cokoli...
V sanatoriu | Jó Karel, | Léčivá síla kaštanů | Černá nebo bílá | Sebevražda