
3 015 autorů
Kam kráčíš,
něco ptá se mě
To cesta se mnou rozmlouvá
Proč bloumáš krajinou a sám,
po krk k zemi připoután
Snažím se, marně, vzpomenout
Hledám slova, lidová moudra,
odpovědi na další otázky
Ač nechci, poslouchám dál
I ticho, i tlukot svého srdce
Nohy mě vedou,
bloumají se mnou krajinou
odsouzeny k tíze pozemské
A k mým představám
O životě a o světě
O lásce a nenávisti
O štěstí a zlobě
Chtěl bych já se ptát
i moudře rozprávět
Však není,
kdo by poslouchal
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
- mozek je přece tvůj
a každý jsme odsouzen žít /především/ sám se sebou.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
nejen sex | její oči | špatné rozhodnutí | Rozbřesk | ztrácíme tíži