Smutně kráčím domů,
světlo postupně umírá.
Šelest tmavých stromů…
A hustá mlha přibývá.
Čeká mne dlouhá cesta,
žádná lampa nesvítí.
Nejsem z tvrdého těsta,
bezpečí už necítím.
Myšlenky na včerejší horor,
hmotná představa samoty.
Tady končí veškerý humor
a začíná pocit němoty.
Popírám ze tmy strach
i z černého okolí.
Ale odvaha se mění v prach,
s představami zápolím.
V krku mi praská bič
…obrysy postav v dáli…
Zničehonic všechny pryč!
Mému strachu se smály.
Chci světlo, teplo domova.
Rychle zmizet odsud,
ať už to skončí…proboha!
Je tohle můj osud?
světlo postupně umírá.
Šelest tmavých stromů…
A hustá mlha přibývá.
Čeká mne dlouhá cesta,
žádná lampa nesvítí.
Nejsem z tvrdého těsta,
bezpečí už necítím.
Myšlenky na včerejší horor,
hmotná představa samoty.
Tady končí veškerý humor
a začíná pocit němoty.
Popírám ze tmy strach
i z černého okolí.
Ale odvaha se mění v prach,
s představami zápolím.
V krku mi praská bič
…obrysy postav v dáli…
Zničehonic všechny pryč!
Mému strachu se smály.
Chci světlo, teplo domova.
Rychle zmizet odsud,
ať už to skončí…proboha!
Je tohle můj osud?
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Revolucionářka | Suchá voda. | Překvápko | Jsem... | Kupte si Bibli!!!