Dívám se oknem zeleného rychlíku,
vím, někdy zní to jako fráze,
ale únava mě přepadá, tak ze zvyku
počítám pražce kolejí na dráze...
Počítám a přemýšlím, kde je sakra Bůh
a hlavu myju si už po sté v letargii,
jsem hloupá, však možná k sobě dluh
mám jen a s ním už dlouho žiji.
A oči klesají mi do temnoty,
hluboko, až rozplyne se linoleum kupé
v mých snech pak vyrážejí tytéž kvóty,
vedle nichž život v balerýnkách cupe.
Probudím sebe ještě před konečnou,
můj kufřík už natahuje lačně ruce,
brzdy, co řvou, jsou mi ostrou sečnou,
mám být zas pouhou loknou na paruce...
vím, někdy zní to jako fráze,
ale únava mě přepadá, tak ze zvyku
počítám pražce kolejí na dráze...
Počítám a přemýšlím, kde je sakra Bůh
a hlavu myju si už po sté v letargii,
jsem hloupá, však možná k sobě dluh
mám jen a s ním už dlouho žiji.
A oči klesají mi do temnoty,
hluboko, až rozplyne se linoleum kupé
v mých snech pak vyrážejí tytéž kvóty,
vedle nichž život v balerýnkách cupe.
Probudím sebe ještě před konečnou,
můj kufřík už natahuje lačně ruce,
brzdy, co řvou, jsou mi ostrou sečnou,
mám být zas pouhou loknou na paruce...
Hodnocení: 5
(celkem: 30, počet hlasujících: 6)
(celkem: 30, počet hlasujících: 6)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Krása | A proto mám ráda básníky... | V domě číslo 13 | Vezmi mě s sebou | Jinej svět