pomalým ale krokem jistým,
k cíli razím.
Nikdy se nedozvím,
někdy však zjistím,
myšlenky mrazím.
Člověku ubíhá cesta poznání,
na pohled podstatu nelze chápat ,
kam běží čas?
kam zmizela lidskost,
musíme ve vlastních životech tápat?
v rozsudcích smrti hledáme svobodu,
pocity úzkosti hluboko v duši,
však tak jako na poušti volajíc o vodu,
držeti čest se u soudu sluší.
k cíli razím.
Nikdy se nedozvím,
někdy však zjistím,
myšlenky mrazím.
Člověku ubíhá cesta poznání,
na pohled podstatu nelze chápat ,
kam běží čas?
kam zmizela lidskost,
musíme ve vlastních životech tápat?
v rozsudcích smrti hledáme svobodu,
pocity úzkosti hluboko v duši,
však tak jako na poušti volajíc o vodu,
držeti čest se u soudu sluší.
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Utahaný pondělí | Životní tlachání | Myšlenky z autobusu | My lidé | Báseň chudého studenta