Zápraží
jazyk umírá potichu
sedí na prahu šetří slovy
mezi zuby snad ze zvyku
cedí zápražku samomluvy
jazyk umírá potichu
ještě zní stádu krav do zvonců
občas – čím dál míň – pohříchu –
slýcháme nářečí Ladinců
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Za sklem | Josef Seidel | Alfa | Dlouží se stíny... | Domov (fragmenty)