
3 022 autorů

Húrinovo dítě
Vysoko nad zemí, na střeše skalního města, nedaleko ráje. Držíc se z posledních sil, šeptal skále: "Húrinovo dítě, jen běž." A hluboko pod ním ozval se hlas, to horolezci říkávají: "Co nemáš to nepotřebuješ".
Ve skleněný boudě, čekal na svý číslo. Starší dámě na lavičce uvonil své místo. Řekla mi:"
Pár podzimních slov.
(věnováno rodným Rouchovanům)