Ranní inspirace běžným životem:-)
Dnešní příběh není ani tak o Marině, jak o jejím fotrovi mariňákovi. Já bych teda nechtěl plout na stejné lodi jako on. No, plout se v jeho případě snad ani nedá ...
Jsou různé způsoby jak sbalit holku a jsou různé způsoby jak se holka může ubránit. Štefan i Sára vyzkoušeli způsoby, které jim vyhovují nejvíc, každý ovšem s jinou mírou úspěšnosti.
´Vždy mluv pravdu, když máš jistotu, že ti to neuškodí.´ Fišer Oldřich
Poslední dobou se vracim k filmům, který mě v minulosti hluboce zasáhly. Tentokrát to bylo Město Bohů. Opět jsem se nechal inspirovat.
Věra si na sobě hodně zakládala, měla pocit, že cokoli co dělá ovlivňuje běh dějin a dělá svět zajímavějším a lepším. Pak přišel den, kdy se opravdu stala opravdovou hvězdou ...
No, a jelikož můj dobrý rozmar je fakt rozmarný, přidám další modlitbu. Já vím, bývalá řeholnice je přece jen bývalá a její zájmy jsou už v jiné dimenzi, ale to dobré v ní snad zůstalo. A tak se modlí. Je to o jiném, ale přece ... :-)
Psáno pod tíhou deliria nad nocí velkoměsta. Viva la Apollinaire...
Jelikož jsem v dobrém rozmaru, přidám něco mimo Kalendáře. Každý má mistra, či vedoucího, pána jež stojí nad ním a mává pěstí, znakem moci. Pokud nepatříte mezi ty, co podlézají, budete souhlasit s básní starou pět tisíc let. Těměř pět tisíc let ... :-)
Říká se, že když se hlava srazí s knihou a zazní dutý zvuk, není to zpravidla chyba knihy. V tomhle duchy se vyvíjela první část básničky. Pak jsem ale najednou pochopil, že Justýna má docela jiný problém, než je nepochopení milostného románu paní Steelové ...
Že kouření škodí zdraví to Hanuš věděl, přesto chtěl dosáhnou svého cíle. Udělal pro to opravdu maximum. Nevyšlo to, přesto ale - čest jeho památce!