A že jsem tu poprvé, tak dnes ještě jednu starší (27.3.2002)... jen kdybych věděl, jak tady zarovnávat verše doleva a ne na střed.
Nedávno jsem, bylo to u příběhu Marie, vymyslel své vlastní ocenění v podobě sošky Magora (po vzoru Oscara) a Marie mi ji nepochybně pomohla vyhrát. Jolana je ten stejný případ, neboť takové šílenství určitě nikdo nikdy nenapsal ...
Radka byla přesně jako její matka a že to nebyla obyčejná pohádka, to je jasná věc. Vždyť všichni, anebo skoro všichni kopírujeme své rodiče a v mnohém případě ke své vlastní škodě.