Já vím, řeknete si že to spíš měl být příběh Anny proletářky, nicméně v době komančů bylo hodně jiných proletářek. Jako například Alena, která byla krásně stranou kalená sociální pracovnice, agitátorka a dejme tomu i terapeutka.
Dnešní básnička je varováním před jedním z největších nebezpečí, které číhají na člověka, který bydlí v podnájmu. Jeho zdraví a taky život visí na vlásku. Sice ne všechny domovnice si říkají Klára, ale jméno není důležité, jen činy. A tak, pozor na domovnice ...
tak jsem se taky pokusila :). Není to lehké, vůbec ne.
Družstevnice Zuzana má těžký život, hledá krásu tam, kde není. Ale chce ji tam vidět, neboť jinak by to s ní bylo špatné, asi tak, jako s dnešní básničkou. Omlouvám se Zuzanám ...
Dnešní příběh není o někom, ale o něčem. Jenže Vavřinec je víno královské, takže první věta vlastně neplatí, neboť vín je hodně, ale král může být jen jeden a rozhodně to není jen tak někdo nebo něco. Mnohý se mnou souhlasit možná nebude, ale to nevadí. Na zdraví ... !