Je to trochu chaotické, prostě jsem na večer nechal volný průběh mým myšlenkám...
V lednu roku 62 před naším letopočtem se v Římě neustále řešilo, zda má senát Pompeia povolat zpět do Říma z východu, či nemají. Velice se totiž obávali,že použije svou armádu,vtrhne s ní do Říma jako Sulla a prohlásí se diktátorem, či snad dokonce vládcem.Julius Caesar společně s tribunem lidu Metellem Nepotem vypracovali návrh zákona který měl Nepos předložit lidu, o tom aby se Pompeius vrátil.Cato mladší,patřící k senátorské straně měl ale jiné plány.. Nepos to věděl a proto se na to náležitě připravil..
Zde jedna písnička,kterou vymyslel můj brácha, zpívá si ji Marcus Tullius Cicero,který proslul nejen svou rétorickou zdatností,ale též tím že si o sobě moc myslel a připisoval si zásluhy jíných..
Možná to ještě neni úplně ono, páč píšu zas zpatra.. nevím.
(tvůrčí krize. tohle je měsíc staré a od té doby jsem napsala houby s octem.)
...mžiknutím oka okouzlen kouzlem okamžiku...