

Nedávno jsem koukala na Bobule a pořád mi v uších zněl Atentát...Krásná melodie, na tu se bude dobře psát, říkala jsem si...Nebylo to tak snadné, ale dnes jsem ten atentát konečně spáchala :-)
V tenhle podivnej složitej den mám chuť úplně jednoduše vyjádřit své pocity... A snad se i omluvit za to minule, pokud ještě není pozdě... Co myslíš, lásko, není?
před stavy
O pocitech, které nemusí být autobiografické...
Prostě ztracená
Může připomínat Gellnera, ale aspoň je vidět, že gellnerovská útočnost se hodí i v současnosti.
Může člověk najít Nekonečno? A má ho vůbec hledat? "Neplač, Marie, raduj se, žij..."