No, tak nevím, nevím... Asi to není nic světoborného... Psala jsem to jak jinak než opět při vyučování. Na výpočetce...
Jeden z mých pokusů..
Můj surrealistický pokus..
Surrealismus..
O tom, jak to někdo nemá lehké..
... (Z rozmaru) ... Ukamenujte mě za tu formu, básníci, ale já si stejně budu psát svoje praštěný a předem neoznámený výplody mojí fantazie jak chci, bavím se tím! Snad i Vy trochu budete... :-)
Věnováno blízké osobě. Asi nejsilnější a nejosobitější báseň o tématu lidské bezmoci.
***
Mišmaš toho, co se mi honí v hlavě...a co tolik lidí nechápe. Včetně mě....(vím, že mi některé rýmy nesedí, ale kdo to proboha má čas řešit?)