Nelze nic dodat... jen, že tohle pro mě moc znamená a nemám sílů psát o čem, o kom to je...
Nevím, tak nějak jsem začala a tak nějak i skončila. Náhlá nutnost okamžiku mě donutila mě to napsat... Jistý podíl mají Arakaini se svými texty, jistý podíl mají mé rozházené myšlenky...
Druhý pokus o volný verš... Také o mých pocitech...
Můj první pokus o volný verš... překonala jsem averzi vůči němu a zkusila jsem to... jinak vyjádření mých citů...
9.5.2008... to tak přicházelo s každým tahem propisky...