Databáze citátů pochází z našeho dceřinného webu MůjCitát, který byl ale následně zpět integrován pod Poetu. Autoři citátů nejsou autory publikujícími na Poetovi.

Citáty od autora: Carriére


Aby se člověk těąil z toho co má, je třeba si to ceniti.

Vždy hyneme svými vlastními chybami a ne chybami nepřítelovými.

Autentičnost není pravdou; rovněž odlitek není uměním. Smysl věcí je její pravdou.

Nemoc, toť něco děsného. Člověk není pánem sebe sama. Učí nás, jak lidé jsou si nutní navzájem.

Člověk je spíše nakloněn odvozovati si z události zábavu než poučení.

Rostlina dává květy, a květy, padajíce ke kořeni, vytvářejí mu mrvu. Stejně vše se má s člověkem.

Duch lži vyčerpává se rychle svou jalovostí a svým nedostatkem obnovy. Duchem pravdy všecko se uvolňuje a rozšiřuje.

Láska činí člověka jasnovidným.

Mimo abnormální případy chorob není jednotlivce, který by nebyl způsobilým k životu, jenž by mu umožňoval rozvoj jeho působnosti.

Jsem jako strom, který se může kdykoli obnovit svou mízou. Nechci zanechati žádnou naději neukojenou.

Duch pravdy nalézá plnou rozkoš v radosti, kterou mu skytá odhalování hlubokých příčin všech věcí; klidu nabýváme vědomím bezpečného důvodu života.

Umělci a myslitelé jsou lidé, kteří se radují ze svých vzájemných objevů, a ne šaškové, kteří si závidí své grimasy.

Zázrakem je, že je všecko podobné i odlišné zároveň.

Smutek pochází ze sobectví. Člověk, který nepřipravuje svého života pro druhého, odlučuje se od lidí: odtud pochází jeho smutek.

Hoře jest údělem člověka, on musí se obdivovati bolesti, která vyplňuje největší část jeho bytí.

Jako na velkém temném nebi odstiňuje se několik hvězd, tak se ukazují v našem životě na velkém podkladě utrpení, světla, která jsou jeho květy.

Naše blaho nutí nás vždy znova k srovnávání, a tak neprávem trápí nás vzpomínka na úsilí plné námahy, kterému vděčíme za vítězství nad překážkami.

Lidé jsou jako pavouci: tráví svůj život tkaním pavučiny, která je zachytí anebo uvolní v nenadálém okamžiku událostí.

První a nejdůležitější ze všech vědomostí je býti zpravený o hodnotě a původu našich vrozených citů. Kdyby člověk věděl, odkud přichází, věděl by, kam jde.

Rostlina, která kvete, je u konce. Nemůže růsti, leč vyčerpává svou mízu. Každý nový horizont je krokem ke konci.

Obdiv je vyšší forma vděčnosti.

Jako moderními mosty jsou lidé rozlučováni jednostranným věděním.

Velká století umění jsou velké doby poznání, období, v nichž jistý počet lidí měl pocit jednoty, v nichž zajímati se o všecko znamenalo jen obírati se jednou jedinou věcí.

Kohout je stvoření, které příroda obdařila nejhoršími mužskými vlastnostmi – pýchou, sklonem k polygamii, primitivním erotismem a tím zlozvykem upozorňovat celé okolí, které by ještě mohlo klidně spát, že on se již vzbudil.






© 2025 Poeta.cz | Design: Sunlight | RSS | Tiskovky.info