Databáze citátů pochází z našeho dceřinného webu MůjCitát, který byl ale následně zpět integrován pod Poetu. Autoři citátů nejsou autory publikujícími na Poetovi.

Citáty od autora: Cicero


Napomínat a nechat se napomínat, to je jedna z výsad pravého přátelství.

Vše co bylo řečeno dobře, je mé, ať to řekl kdokoli.

Žít je ta nejkrásnější věc na světě!

Nejjasnější pojmy jsou často zatemňovány složitými úvahami.

Kdo pochopíš krásu přírody, nemůžeš zabloudit.

Vše, co je podle přírody, je hodno úcty.

Štěstí nebývá samo slepé, ale zpravidla oslepuje ty, s nimiž se spojilo.

Nemůžeme moudrost stále jenom sbírat, musíme ji také využívat.

Historie je učitelkou života.

Žít je ta nejkrásnější věc na světě.

Každý člověk se dopouští chyb, ale jen hlupák setrvává na svých chybách.

Nic není tak typické pro přízemního ducha jako láska k majetku.

Nic není nesnesitelnější než hlupák, který má štěstí.

Nikdo Ti neporadí tak dobře jako Ty sám.

Nic úplně nového není dokonalé.

Mýlit se je lidské, ale bláznovství je setrvat na svém omylu.

Žádná pevnost není tak silná, aby nemohla být dobyta penězi.

Velcí muži vždy šetřili časem.

Humor a vtip jsou příjemné a často mimořádně užitečné.

Začátky všech věcí jsou malé.

Ať děláme cokoli, má nám záležet na tom, co děláme, ne na tom, zda nás někdo vidí.

Není smrtelníka, jehož by se nedotkla bolest a nemoc.

Raději chci být zdráv nežli bohat.

Často bývá člověk sám sobě největším nepřítelem.

Pověra je známkou slabomyslnosti.

Při práci se mají víc pohybovat ruce nežli jazyk.

Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost.

Lenost je strach před nadcházející prací.

Mnohem více lidí zahynulo přičiněním lidí než jakoukoli jinou pohromou.

Řečník musí dbát tří věcí: co říká, kde to říká a jak to říká.

Lháři nevěříme ani tenkrát, když mluví pravdu.

Přátelství může trvat jedině mezi dobrými lidmi.

Tak jako kůň je zrozen k běhu, vůl k orání, pes ke stopování zvěře, tak je člověk zrozen k dvojímu, jak praví Aristoteles: k myšlení a jednání.

Rozum je jako světlo a záře života.

Je lepší bezpráví trpět, než páchat.

Být bez viny je velkou útěchou.

I pod hrubou halenou je často skrytá moudrost.

Sláva provází ctnost jako stín.

Je nutno dbát na to, aby se přátelství nezměnilo v hluboké nepřátelství.

Pole, jakkoliv úrodné, bez obdělávaní úrodu nepřináší.

Rovní s rovnými se velice lehce shodnou.

Příjemná je chvála vycházející od těch, kteří sami ve chvále žili.

Ve vážných záležitostech není místo pro žertování.

Hlad je kořením pokrmů.

Lépe je nedělat nic, než dělat něco špatně.

Málo lze dokázat se zbraní v poli, když doma chybí rozvaha.

Smrt, po níž následuje nesmrtelnost, není třeba oplakávat.

Síla poctivosti je tak velká, že si ji vážíme i u těch, které jsme nikdy neviděli, a také, což je ještě důležitější, u nepřítele.

Válku je třeba začínat tak, aby bylo zřejmé, že se neusiluje o nic jiného než o mír.

Právě ten nejlepší člověk jen velmi těžko podezírá jiné ze špatnosti.

K hlouposti patří, že cizí chyby vidí, na své zapomíná.

Jakou radu může dát ten, kdo ji sám potřebuje.

Přátelství se má spíše pozvolna rozvazovat než trhat.

Přirozenost žádá, aby člověk pomáhal člověku, ať je to kdokoliv, jen právě proto, že je to člověk.

Život zemřelých je uložen v paměti žijících.

Šťastný život stavíme na duševním klidu.

Kdo bloudícímu vlídně cestu ukáže, toť jako by světlo o své světlo zapálil: nic míň mu nesvítí, zapálí-li druhému.

Krátký čas života je dostatečně dlouhý k dobrému a čestnému životu.

Moudrost jediná je schopna zahnat z duše smutek a nedovolit, abychom se třásli strachem.

Každému sluší nejlépe, co je mu nejvlastnější.

Trojího musí řečník dbát: co říká, kde to říká a jak to říká.

Ve všech věcech je něco užitečného, třebaže ve skryté podobě.

Nad myšlenku není nic rychlejšího; neexistuje rychlost, která by mohla soupeřit s rychlostí myšlenky.

Jaký je člověk sám, taková je i jeho řeč.

Nevědět, co se událo před tvým narozením, znamená být stále dítětem.

Pro učeného a vzdělaného člověka žít znamená přemýšlet.

Rozvážnost znamená vědět, co je třeba žádat a čemu se vyhýbat.

Poctivý muž je ten, kdo prospívá komu může, a neškodí nikomu, leda by byl nespravedlivě napaden.

Špatným strážcem trvalé moci je strach, a naopak láska je její věrnou pomocnicí na všechny časy.

Žádné umění nemůže napodobit mnohotvárnost přírody.

Jaké kdo umění zvládl, v tom se má i nadále cvičit.

Zdá se, že bohové nám dali básníky darem.

Když lidé oddělují prospěšnost od čestnosti, obracejí naruby základní zákony přírody.

Kdo nehodnému dobře činí, činí zlo.

Není větší zhouby v lidském životě, než tváří-li se chytráctví jako moudrost.

Zákon prospěšnosti souhlasí vždy se zákonem čestnosti.

Veškeré trestání a kárání se má obejít bez urážení.

Jestliže někdo křivdě nebrání a jí nepřekáží, ačkoli může, dopouští se takového hříchu, jako kdyby zradil rodiče, přátele nebo vlast.

Nesmí jeden druhému škodit pro svůj vlastní prospěch.

Je naší největší povinností pomáhat nejdříve tomu, kdo pomoc nejvíce potřebuje.

Prospěch jednotlivce má být zároveň prospěchem celku.

Žádné dobro není žádoucí pro svou vlastní hodnotu, mimo čestnost.

Kdybych mohl volit, dal bych přednost tiché moudrosti před upovídanou hloupostí.

Z příživníka se stane daleko snadněji boháč než otec rodiny.

Nic tak nesvědčí o duchu nesvobodném, malicherném jako láska k bohatství.

Člověk nemá většího nepřítele než sám sebe.

Často z malých příznaků poznáváme velké nedostatky.

Přátelství má větší cenu než příbuzenství.

Největším dobrem je žít podle přírody.

Přiměřenější lidské přirozenosti jsou ty povinnosti, které vyplývají ze smyslu pro pospolitost, než ty, které se odvozují z moudrosti.

Nezkušenost mladého věku má být posilována a řízena prozíravostí starců.

Kdo se ničím neprovinil, nebojí se ničeho, a kdo něco provedl, bez ustání má trest před očima.

Sama příroda nás vede k tomu, abychom milovali své potomky.

Špatně je na tom ten, kdo se pokouší za peníze získat to, čeho by měl dosáhnout ctnostmi.

Prostopášné a bezuzdné mládí odevzdá stáří vysílené tělo.

Ani ti, kdo se živí podvody a zločiny, nemohou žít bez trošky spravedlnosti.

Proti stáří je nutno bojovat jako proti nemocem.

Rozvážnost je umění života.

Pravá sláva vyhání kořeny a ještě se rozrůstá, kdežto všechno neupřímné opadává jako květ a žádná přetvářka nemůže mít dlouhé trvání.

Blaho národa nechť je nejvyšším zákonem.

Dlouhé pátrání po skrytých velkých věcech přináší užitek.

Myslím, že je lépe ukládat dobrodiní u lidí poctivých než u bohatých.

Od člověka, který není nikdy střízlivý, nelze přece požadovat rozumnost.

Nic není tak skvělého a rozšířeného jako vzájemné svazky mezi lidmi.

Lidé nechápou, jak velikým příjmem je šetrnost.

Jedině naděje přinášívá lidem útěchu v neštěstí.

Začátky všech věcí jsou nepatrné.

Kdo byl nepřítelem svých nejbližších, je společným nepřítelem všech.

Při navazování přátelství pečlivě přihlížejme k tomu, abychom nezačali milovat člověka, kterého bychom jednou mohli nenávidět.

Podstatou rovnosti je spravedlnost.

Žádné místo ti nemá být milejší než vlast.

Vlast je tam, kde je dobře.

Filozofie je zajisté lékem pro duši.

Životem vládne štěstěna, ne moudrost.

Zásada střední cesty je nejlepší.

Tím jediným zajisté nejvíc vynikáme nad zvířaty, že totiž mezi sebou hovoříme, a že můžeme slovy vyjádřit své pocity.

Vědomí dobře prožitého života a vzpomínka na mnohé dobré činy je nejpříjemnější.

Existují tři druhy bohatství: největší ducha, druhé těla a třetí to vnější.

Zvyk je takřka druhou přirozeností.

Velká je síla zvyku.

Žádný objev není hned dokonalý.

Nejlepší se vyskytuje nejméně.

Vše znamenité je vzácné.

V téže věci nemůže být zajisté užitečnost a hanebnost.

Lidskou mysl, odvozenou z božského rozumu, nelze srovnávat s ničím jiným než se samotným bohem.

Vždyť naše myšlenky jsou svobodné.

Hojnost námětů vede k hojnosti slov.

Protože umění je odvozeno z přírody, nedosáhlo by vůbec ničeho, pokud by nedojímalo nebo nebavilo přirozeným způsobem.

Poutem společnosti je rozum a řeč.

Sotva lze říci, jak velice lidskou mysl získává vlídnost a přívětivost řeči.

Co je nerozumnějšího než prázdný zvuk nejlepších a nejpěknějších slov, která postrádají myšlenku a vědění.

Nemůže dobře mluvit ten, kdo není znalý věci.

Jako je každá nadutost odporná, tak zejména v myšlení a řeči je nejprotivnější.

Když Apollón říká "poznej sám sebe", říká tím "poznej svou duši".

A jako sebeúrodnější půda nemůže být plodná bez obdělávání, tak ani duše nenese plody bez učení.

Zkušenost je nejlepším učitelem.

Nic není milejšího nad světlo pravdy.

Ó filozofie, průvodkyně životem, která hledáš ctnost a vyháníš neřest.

Který z těchto filozofických názorů je pravdivý, ví snad některý z bohů; který se přibližuje k pravdě, zůstává velkou otázkou.

Od filozofie žádám lék na bolest.

Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.

Prostá je cesta pravdy.

Ó, jak velká je síla pravdy, která se sama o sobě brání proti lidskému důmyslu, lstivosti, zchytralosti a proti licoměrnosti všech úkladů!

Ze všech nepravostí není horší té, že se lidé snaží vzbuzovat zdání počestnosti, když nejvíce podvádějí.

Dopis se nečervená.

Nesmíme dopřát sluchu lichotníkům a trpět pochlebování.

Nepoctivý člověk klame lží.

Často jsem slyšel, že nikdo se nemůže stát dobrým básníkem bez duševního zanícení a bez přídechu jakési posedlosti.

Pocta živí umění.

Umění se zrodilo z vnímání a pozorování přírody.

Úcta budiž odměnou ctnosti.

Není nic půvabnějšího, nic krásnějšího a nic líbeznějšího než ctnost.

Kdo přikročí k provedení nějaké věci, ať si dá pozor, aby neuvážil pouze to, kolik mu tato věc získá cti, ale také, zda je ji schopen vykonat.

U ctnosti existuje mnoho stupňů.

Co se sluší, to je čestné, a co je čestné, to se sluší.

Rozkoš se nesnáší s ctností.

Čím víc se kdo zabývá svým vlastním prospěchem, tím méně je dobrým člověkem, ať již dělá cokoliv.

Jak nesnadné je být ctnostný! Jak skutečně obtížné je dlouhodobé předstírání ctnosti.

Být bez viny je velká útěcha.

Každého olupuje o zdraví a duševní klid jeho vlastní podvod, jeho přečin, jeho zločin, jeho opovážlivost.

Jak zaseješ, tak sklidíš.

Lidé se netrápí tím, že se provinili, ale špatně snášejí, když jsou káráni, zatímco by měli naopak trpět proviněním a těšit se z napomínání.

Kéž bych se mohl pomstít! Ale ona se mu vymstí jeho povaha.

Všichni usilujeme o pochvalu a i toho nejlepšího přitahuje pomyšlení na slávu.

Nic není chvályhodnějšího a důstojnějšího u velkého a slavného muže než smířlivost a laskavost.

Uvádět slavné lidi je vskutku nepříjemné.

Přátelství činí štěstí skvělejší a neštěstí spoluúčastí a sdílením lehčí.

Každé zlo lze snadno potlačit v zárodku; jakmile zakoření, zpravidla sílí.

Ze zel je třeba vybírat nejmenší.

Ti, ko ze života odstraňují přátelství, nad něž nemáme od nesmrtelných bohů nic lepšího ani příjemnějšího, jako by brali zemi slunce.

Není žádné přátelství, když jeden nechce slyšet pravdu a druhý je připraven lhát.

Provinění nelze omluvit tím, že ses provinil kvůli příteli.

Jako je každá nadutost odporná, tak zejména v myšlení a řeči je nejprotivnější.

Milujícímu není nic zatěžko.

Každý tvor miluje sám sebe.

Sténání se někdy povoluje muži, a to zřídka, kvílení však ani ženě.

Ať nenávidí, jen když se bojí.

Z příživníka se stane daleko snadněji boháč než otec rodiny.

Lásku, která je mezi dětmi a rodiči, může zmařit jen zlášť opovrženíhodný čin.

Kdo by měl rád to nestoudné a drzé mládí?

Lehkomyslnost je zřejmě vlastní mládí, rozvážnost stáří.

Stařeckou pošetilostí, které se říkává pomatenost, se vyznačují jen lehkomyslní, a nikoliv všichni starci.

Rozmařilost je vskutku v každém věku ohavná, ale ve stáří je nejodpornější.

Mladík doufá, že bude dlouho živ, v což jako stařec už doufat nemůže.

Korunou stáří je vážnost.

Vždyť starci jsou mrzutí, úzkostliví, hněviví a nevlídní.

Síla stáří a zvyku je nesmírná.

Úsudek, rozvahu a radu lze nalézt u starců.

Jak často bývají největší duchové skryti v ústraní.

Komu byl totiž dán přírodou rozum, tomu byl také dán správný způsob myšlení.

Paměť slábne, pokud ji necvičíš.

Příjemná je vzpomínka na minulé práce.

Horlivá snaha i o to nejlepší má být umírněná a klidná.

Nejvíce obdivujeme toho, koho peníze nechávají lhostejným.

Nemá ctít dům hospodáře, ale hospodář dům.

Co je milejšího než domácí krb.

Vlast je tam, kdekoli je dobře.

Nerodíme se jen kvůli sobě, nárok na nás si činí zčásti vlast, zčásti přátelé.

Nesnaž se převyšovat ostatní, ale sám sebe.

Kdo pro sebe neznají cestičku, druhému ukazují cestu.

Jako je každá nadutost odporná, tak zejména v myšlení a řeči je nejprotivnější.

Kdyby nepojali zášť vůči vlasti, nikdy by se nestali našimi nepřáteli.

Nikdo by nikdy neobětoval pro vlast svůj život bez velké naděje na nesmrtelnost.

Stěží lze vyjádřit, co lásky a slasti znamená pojem vlast.

Vlast je společnou matkou nás všech.

Rovný s rovným se velmi snadno sdružují, jak říká staré přísloví.

Lidé lidem nejvíce prospívají i škodí.

Máse za to, že lidem nejvíce škodí lidé.

Těžit z obecných zájmů není pouze hanebné, ale také zločinné a bezbožné.

Ti, kteří se starají jen o část občanů a zbývající část zanedbávají, zavlékají do obce to nejzhoubnější, vzpouru a nesvornost.

V městě se rodí rozmařilost, z rozmařilosti nutně vzniká hrabivost, z hrabivosti se rozrůstá smělost a z ní povstávají všechny zložiny a špatnosti.

Smrti má být dána přednost před porobou a hanebností.

Ó, sladké jméno svoboda!

Státníci si mohou získat přízeň lidu nejsnáze bezúhonností a skromností.

Ať konzul dbá o to, aby stát neutrpěl škodu.

Kdyby mělo platit, že lidé budou provinění oplácet proviněním a bezpráví bezprávím, jaké pohromy by z toho vzešly!

Občanské právo se nemůže ani ohýbat přízní, ani drtit mocí, ani narušovat penězi.

Je lépe křivdu přijímat než činit.

Každému, co jeho jest.

Spravedlnost: sama tato jedna ctnost je totiž paní a královnou všech ctností.

Základem spravedlnosti je důvěra, to znamená stálost a upřímnost ve slovech i v dohodách.

Spousta peněz je hbnou silou války.

Nechť ustoupí zbraně tóze, nechť má chvála přednost před vavřínem.

Z vášní se rodí zášť, rozpory, rozbroje, vzpoury a války.

Dokonalý vojevůdce musí mít tyto čyři vlastnosti: znalost vojenských záležitostí, statečnost, autoritu a štěstí.

Výsledky válek jsou nejisté.

Mír se má zjednávat vítězstvím, a nikoliv ujednáním.

Mezi zbraněmi totiž zákony mlčí.

Fúrie jsou bohyně, které sledují a stíhají špatné skutky a zločiny.

Když zmizí zbožnost vůči bohům, mizí také víra a soudržnost lidského rodu a nejskvělejší ctnost, spravedlnost.

Neznalost příštích běd je zajisté užitečnější než jejich znalost.

Nic nevzkvétá věčně, pokolení následuje za pokolením.

Ó, vy klamné naděje a plané úvahy!

Dokud má nemocný duši v těle, má prý i naději.

Ach, vy klamné lidské naděje, křehké štěstí a marné snahy!

Ó časy! Ó mravy!

Neexistuje nic, čeho by v průběhu času nemohlo být dosaženo.

Pozvolna a nepozorovaně stárne doba a nezlomí se náhle, nýbrž vyhasne dlouhým trváním.

Minulé nemůžeme změnit.

Smrt je ze všeho to poslední.

Nic se tak nepodobá smrti jako spánek.

Smrti nikdo nemůže uniknout, avšak zbabělý útěk před smrtí je horší než sama smrt.

Smrt je hrozná pro ty, jimž všechno končí s životem, ne však pro ty, jejichž sláva je nesmrtelná.

Na útěku je smrt hanebná, ve vítězství slavná.






© 2025 Poeta.cz | Design: Sunlight | RSS | Tiskovky.info