
3 014 autorů
Kdy rozvine svůj květ,
co vůní mě spoutat umí
a mysl tomu nerozumí,
že toužím k němu přivonět
Lehce dotýkat se smím
hebkých lístků povadlých,
co se chvějí vánkem posedlých,
s pevným trnem neostrým
Její poupata již dozrála,
do dlaní je schovávám
a svědectví tu podávám,
jak plně se mi dávala
Otevři své lůno, růžičko,
dej se poznat ptáčku,
aby mohl na zobáčku
nektaru chutnat maličko
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
Neboj se o mě | myslohrátky | kdekoliv na světě | na rozcestí | donkichot