
Zvadlý lístek spad,
stržen větrem dní,
do peřiny z lad,
kde kořínky tam rostou v ní
V živné půdě lásky sílí,
klíček se mění v kmen
a do nebe své větve cílí
Jak do koruny našich jmen
Tam hřeje Slunce zas,
míza k němu prorazila cestu,
a veselý zní ptáků hlas
Přírodu si beru za nevěstu
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!
chvilinka | Motýlí dáma | další rok | věneček | Eva a Adam