Jarní 24.4.2019 Eleno, díky za příspěvek do soutěže, hodnocení si nechávám před konec...
modrá 24.4.2019 Báseň psaná způsobem, který zaujme - takový spíš "omlouvající" záznam vztahu, zklamání... se špetkou naděje závěrem.
Čtivé, a ne bezdůvodně:-)
5
Pavučina 24.4.2019 Promiň, Radko, dodávala jsem lebku do všech verzí a dala ji i do první, neuvědomila jsem si to... díky tvé poznámce mi došlo, že bych měla upřesnit, čí lebka je to, dík.
Pavučina 18.4.2019 Děkuju vám, nejen strangerovi, za tu naději!
Pavučina 18.4.2019 Hm, takže spíše miniatura, hříčka nežli haiku... a to jsem jich přečetla stovky.
Díky, tak snad příště...
Pavučina 18.4.2019 To se ale, Radko, mýlíš. Žádný alibismus, jen nemám momentálně k dispozici svůj PC, kde mám všechny zásady haiku již dlouho zapsané. Proto jsem uvedla haiku Katky, které mi připadá obdobné...až to budu mít, dodám!
Pracuji poctivě.
Pavučina 18.4.2019 tak ti díky:-), snad je to tak...
Pavučina 18.4.2019 text K. Soustružníkové (Krátoška, Martinec, 2013, s. 133): „ „Už jenom kousek!“ / Po žebříku šplhají / břečťan a chlapec.“
Radko, dala jsem jako příklad jedno haiku známé z P., vydala knihu Haiku, a spousta tzv. zenových haiku má tu "momentku" dost prodlouženou, ale díky, ještě to promyslím...
VLEKLÝ VERŠ 17.4.2019 Radko, někdy není nad upřímnost:-))))
Pavučina 17.4.2019 Radko, moc díky, je to lebka našeho bývalého kozla, měl obrovské rohy a proto jsme si ji ponechali... děj v haiku může být. Tím jsem si jista. Jsem ráda, když mi tu někdo dá vědět, jak to na něho působí.
Střihy 15.4.2019 Radko, díky, slepá jsem vyšoupla:-) a myslím, že je to lepší...
nevinnost 15.4.2019 Také tím, že hodíš své pocity - to stačí, odborníci - profíci zde nejsou - se sám zdokonaluješ a vyvíjíš...učíš se formulovat myšlenky. Chybami druhých, které si sám uvědomíš, se sám učíš.
Včely v klobouku 15.4.2019 Rádo se stalo, jsem zvědava na další tvorbu...
JARO 14.4.2019 Díky, Marko, za první příspěvek do soutěže. Hodnotit budu před koncem...
Slyším 14.4.2019 Je srovnáním s dalšími tvými básněmi neobvyklá,Luigi, stojí mi za to znovu číst...
Odpustí? 13.4.2019 Kdo chce moc, nemá nic... podařené...
Jestli se nenaštveš, a jak tě znám, tak ne:-), v poslední bych inovovala:
Teď se cítím vážně hrozně,
dva týdny na ubytovně,
Teď se cítím vážně divně,
živořím na ubytovně,