Nářky ryb 5.10.2017 PeeS, Frida, Narcis, Dedek - moc děkuju. Mám radost.
Stranger - vůbec netuším, jak bych to měla udělat :) Přišlo mi to dobrý. Ale po tvym vstupu..... začala jsem to vnímat. Vidím a tuším jak by mělo....ale zatím nedokážu.
Každopádně jestli tu rostu, pak na tom máš podíl. Díky ti.
Návštěvní neděle 5.10.2017 Frido, jsi dobrá vypravěčka. Tvé povídky jsou akurátní (tak akorát dlouhé) a nikdy nenudí. Ráda čtu tvoje věci. Na mém soutěžním žebříčku máš dnes třetí místo. Takže za tři :)
Láska bolí - 11.kapitola 5.10.2017 Sorry, nedočetla jsem. Oprav si mě/mně.
Spoléhám na komentář Fridy, že to nepatří do soutěže, tudíž se nebudu dál trápit.
Letvážky 5.10.2017 Čeština tě miluje :)
Nemám co vytknout a nebýt soutěžě, neměla bych důvod srazit ani bod, ale protože právě soutěž....PeeSina báseň se mě dotýká víc. Proto v mém soukromém žebříčku máš druhé místo. Čili za čtyři. A moc mě těší, žes přispěl.
Krávusmlékem 29.9.2017 Já jsem spokojená. I s tou prdelí :)
haiku 24.9.2017 Taky občas listuju Límanem. Mám tady Pod tíhou měsíce.
Nářky ryb 18.9.2017 Hes - určitě dopiš. Chci si to přečíst :)
PeeS - nějak si to přeber :) A moc ti děkuju. Jsem potěšena.
Frida - díky ti.
Chlopeň 13.9.2017 Ježíš, chlape....V knihkupectví tvou knihu najdu?
Smutná dívka 9.9.2017 Bloumám tu od konce. Respektive od začátku. Někdy od roku 2001. První vlaštovka co zaujala.
(Bá)snění v ulicích 8.9.2017 Nádherý nápad. Frido, nechceš to pojmout jako svou soutěž?
Pod klobouky 6.9.2017 První verš prima. Ale tady
čekám na dokonalost - mi něco chybí. Je to příliš široký pojem. Možná dokonalost okamžiku, nebo já nevím. Prostě mi tu chybí něco, čeho bych se chytla. Co by mě nasměrovalo.
Stříkací pistolku nedokážu překousnout. Moje chyba. Vím o tom. Ale nejde to.
čtvrtý verš a následující sloka je jedinečná. Tady si užívám, zastavuju, ...
Plavit koně 6.9.2017 Waldo, Pees - děkuji za vaše komentáře. Váš zájem mě těší.
Růža 1.9.2017 Gratuluju a těším se na nové téma soutěže. Jen doufám, že už se tentokrát zapojím.
Hrouda kohoutí 1.9.2017 Perfektní. Od chvíle, kdy si maminka mazala modřiny, jsem se smála už nahlas.
Fajn příběh, dobře napsaný.
A připomněls mi vlastní zážitek, kdy i u našich v kurníku vysedával kohout potížista. Jednoho dne už toho bylo tak akorát dost. Táta obul holiny, vyzbrojil se sekyrkou a statečně vyrazil. Když za ním zapadla dvířka kurníku, nastal tam šrumec. Po nekonečnýc ...
Jak jsme jeli do Brna pro kuchyň 30.8.2017 Samozřejmě jí dal pocit vítězství...
Trochu jsem pocítil vítězství...
...nemohl jsem do těch rozzářených očí vmést svou vítěznou formuli.
Tři vítězství a to jsem ještě nedočetla odstavec.
Nemá to spád, štávu, nic. Nezlob se. Dál jsem nedočetla.