Smrťákovo vyznání
14.1.2009 Drž se toho kopyta a nakopeš časem všem zadky :D Pěkná báseň

PRO VERONIKU
14.1.2009 Lehce dotáhnout pár věcí a bylo to by to luxus čtení, ale takhle ...

HOŘKOST
14.1.2009 Realita po polibku bolí, to ví každý.

Nahá nenávist
14.1.2009 Zajívamá formulace.

Přání
14.1.2009 Po tomhle jsem dostal chuť na lehkou sebevraždu nebo na kyadnid draselný.

Z bahna do bláta a zpět
13.1.2009 Podobných děl jako tohle je tady opravdu málo. Báseň má silné a slabé chvilky, to ji nevadí. Denní čtení ke kávě.

Zdlouhavé epigramy - I
12.1.2009 I tak se dá.

Slabost
12.1.2009 Na začátku jsem měl jisté obavy číst dál kvůli slova "nesepíná", elektrikářský výraz :D Jinak jistá neotesanost v básni ji dává specifické kouzlo a v kombinaci" vyznání a prosby" působí čtivě, nenuceně, tak trochu více lidsky.

Pláči
12.1.2009 Mám podobný pocit jako Refugee. Rozpolcenost ohledně tvých děl, a to je snad i dobře. Díla mají něco vyvolávat, evokovat.

Chuť
12.1.2009 Líbí se mi volnost básně. Toť asi vše ...

Children of madness
12.1.2009 Těžké se vyjádřit, báseň musí nejprve ve mě uzrát abych věděl co si mám myslet. Rozhodně několikrát přečtu s odstupujícím časem.

Sen
12.1.2009 můžu jen říct "hmmm Hmmmm HMMMMM" (palec nahoru)

Už zase
12.1.2009 Amen!

Rozchod
11.1.2009 podle mě to druhé spíše. Díky bolestem a strastem vidíme jasněji to krásné, když je to naopak, stane se to brzy rutinou a kýčem, přestane nás to bavit. Jinak báseň opravdu hodně říkajíc.

Jsme a nejsme
11.1.2009 Žeby dualistický problém? Lidi jsou složití, tomu se nevyhne nikdo.

Rozchod
11.1.2009 Tj vždy záleží na úhlu pohledu. O těch každodeních bolestech je škoda mluvit a psát. Píšou se a žijí se sami, s námi.

Rozchod
11.1.2009 Při čtení básně vidím mnoho obrazů. Válečné zákopy, koncentrační tábory, francouzskou revoluci etc., samé veselé věci. To pak opravdu chce člověk mít tu pomyslnou harfu na nebi.

Skomírání
11.1.2009 Netuším zda viuzuální zracování tak mělo být či nikoliv. Přec v "zúžených" částí mě to nudilo číst rychleji, dychtivěji, tep se zrychloval a pak opět uklidnil jak se báseň začala rozkládat. Připomínalo to tlukot srdce, které neví zda se uklidnit nebo zrychlit. Báseň samotná působí dojmen výkřiku bolesti do věčné tmy, čekajíc na odpověď, která ...

Noc
11.1.2009 Začátek slibný, konec lehce tragický. Roubování rýmů kvůli jedné věty (nejspíše) se mi dosti nelíbí. Když to nehraje, raději vypustit. Někdy ten guláš kolem udělá více škody než užitku.

Tak sakra čti
11.1.2009 Pěkné, ale nebudu se vyjadřovat. Báseň je spíše nasaná pro autorku/autorku než publikum/čtenáře.