Liberský kostelík 1.1.2014 "až vidíš mistra v posvátném strachu
vysvléká kámen přetváří
zarudlé oči prach v ústech pachuť
praskliny vrásek ve tváři"
neumím se rytmicky dostat přes třetí verš, což jsi,
předpokládám, v nějakým tom komentu očekával...
...a že většinu rýmů, kterýs použil, Ti závistivě závidím,
i když obsah jde pro mě poněkud jinou stopou
Prosím... dolít 28.12.2013 [i]šest strun
dva akordy
v kousku prkna malá dírka
zvuk nevydá
zato já
křičím do prázdna
šest strun
dva akordy
srdce mám
jak kordy z tvých slov
propíchané...[/i]
nebo tak nějak - líbí se mi myšlenka,
spíš po způsobu provedení tak nějak scházím,
jen neumím přímo teď přesněji -
možná u příští blíž
Život je volba 28.12.2013 pokud začínám psát nějaký text tak předem, nebo alespoň na počátku
onoho textu, se musím rozhodnout, jestli ho povedu volně nebo právě
jako vázanej,
a tady už jsem ne "svázanej", spíš rozhodnutej ubírat se
směrem, kterej má svý (ač to zní hrůzně) pravidla, jež jsou daný
stovkama let psaní poezie - ale ne proto, že TAK SE TO MUSÍ,
spíš že tak to l ...
Když příliš mluvím 27.12.2013 mám to úplně stejně -
když něco nevím, tak se holt zeptám:)
Když příliš mluvím 27.12.2013 aha:),
no, v "zahnutým" textu hodně oceňuju eufonii,
a dál pak jsem si postěžoval nad "a tu zrazu",
(jakože najednou) přivedeným, uspěchaným závěrem,
když čekal jsem na nějaký hlubší dovršení předchozího -
takhle pocit až příliš brzkýho, nečekanýho utnutí melodie,
nebo spíš po notách slov:)
Život je volba 27.12.2013 poselství?
jo, to jo, jen ne jako báseň jen proto,
že se to rýmuje -
když už vázaně, tak přečti něco o týhle formě,
a budeš pak jistě mnohem blíž
Když příliš mluvím 27.12.2013 [i]"závidět do záhybů/ za nebe nahé nohy/ němou ódu na něhu"[/i]
ještě o trochu líp provedenej, míň "a tu zrazu" utnutej závěr,
a mám vystaráno:)
Pokoj č.8 19.12.2013 "asi jsou to ty bájné múzy"
tak...:)
Pokoj č.8 19.12.2013 "jsem psychicky nemocná"
kdo tu není...:)
Ohrnuté kalhoty 19.12.2013 a zase škoda "klíčku svobody", kterej rozbíjí
prvotní jamb, a snad jako jedinej tady, tím víc
škoda, eh...
Dobro bolesti. 19.12.2013 zkus jinou, míň úsečnou a roztahanou formu, a líp popiš:
neumím se podívat pod "kámen bolesti blížící se bouře",
neumím rozpoznat ten půlkrok, kontrast v názvu od "a" k "b"
Stůl 19.12.2013 škoda rozkolísanosti rytmu a občasný změny metra,
(snad jako báseň v próze)
ale skoro bych se i uměl nad zmíněný povznýst, díky
určitý příjemný výpravnosti a vůbec obsahu textu
tohle je způsob psaní, kde se asi moc neočekává originalita
rýmů, jinotajů, abstrakce, a právě i proto je těžký textem
po technický stránce zaujmout, ale stalo se
Paprskem lucerny 19.12.2013 tady si obé vede jak v souznění tak samo o sobě
víc než dobře - přesto text zapůsobil s obrazem v objetí
o dost víc, než jinde ve čtení osamocenej:)
Na chvíli 18.12.2013 nemluvím o smyslu použití slova "tak" jako významu,
jde o metrum, kdy ono slovo ohýbá verš do trocheje,
ač báseň je vedena jinudy
"beze" a "bez" má svý pravidla, nejde o to si vybrat:)
Na chvíli 18.12.2013 "beze slov", "taky" pryč
[i]V poslední minutě
- bez síly -
nehnutě
obchází rodný krov
- v myšlenkách -
beze slov
s upřímnou snahou
- pro aspoň malou -
chvíli
kdy zastaví se čas
- na okamžik -
v nás[/i]
našel jsem si tak, a spokojenej odcházím:)
Plaminek v temnotě 18.12.2013 zvláštní, že autor publikuje dál bez jakýhokoliv pozastavení se
nad kritikou chyb posledně vloženýho, a v klidu přechází, hm...
Něco je špatně... 15.12.2013 ha, sem na tohle málem zapomněl - díky za zastavení
a připomenutí vám oběma, pánové:)
Pokoj č.8 15.12.2013 ani já si tu nebuduju kariéru, jen se snažím dodržovat
jakási nepsaná pravidla litwebu - je to špatně?
Pokoj č.8 13.12.2013 dobře - a víš, že tím, že beze slova a bez komentu autor opraví,
si sám vytváří prvotní obrázek o sobě?