Slouha dvou pánů - úryvek
29.11.2013 to vůbec není špatný... jen první vjem z "nos na stůl" - to určitě, já ho tam dám, a ty mi ho přirazíš půlitrem, eh:)

Za ucho pramen a kdo dá víc
28.11.2013 text k obrazu jakby mimochodem podotknutý, ale stojí si i sám o sobě právě v té uvolněnosti řečeného i bokem k němu dost pevně

Nezemská v rukách
28.11.2013 "času na dvě dlaně/dech, co sklápí hlavy/oči na lopatkách" tímhle ses mi trefil, i když kolem povícero cukru..., a ne že bych nemohl dodat víc, jen si dneska tak trochu sobecky myslím na sebe, tak promiň :)

Když prší nový den
21.11.2013 ke škodě věci ta spousta adjektiv

Podzimní nostalgie
21.11.2013 škoda míchání jambů a trochejů, rytmicky zcela protichůdných

Dvě hodiny odpoledne
21.11.2013 skoro mám pocit, žes tu myšlenku ne že odflákla, ale spíš nechala pro lacinou rétoriku odejít - a právě po ní (po původní myšlence) se věc v závěru roztržitě poohlíží, že víc se dalo vycedit

Martině
21.11.2013 ne, ne a ne, respektive nechápu důvod publikace - psals poprvý? tak proč právě sem, proč takhle? jestli jsi chtěl řict někomu něco osobního, proč se tím právě na poetickým servru "chlubíš"? - jako vyznání (eh kolikrát to tu už řečeno) určitě jo, jako kus poezie už víckrát nechci, nechci!!!

Rozloučení
19.11.2013 "zní to asi hodně divně, ale při psaní nemysli na ty druhý, ale ani na sebe" Jistě že autorův pocit z výsledku je prvořadý, tady nepřímo řečeno ve smyslu soustředěnosti pouze na text samotný, nepřemýšlením o vlastní invenci, o tom, jak čtenář pobere - o podvědomé snaze vyšlápnout směrem k němu cestu porozumnění, schůdnější interpretace vlastn ...

Rozloučení
17.11.2013 zní to asi hodně divně, ale při psaní nemysli na ty druhý, ale ani na sebe

Rozloučení
17.11.2013 ...a závěr musí podtrhnout, ne nostalgicky - až pateticky "shltnout" celou věc

Rozloučení
17.11.2013 je tam moc tebe - to čtenář nechce, nemusí, nechce vnímat přespřílišnej vstup autorova cítění, jeho po osobním vstupu spolutvorbu slov - právě autor měl by zůstat stát (a nebo řvát) opodál, a nechat čtenáře sebrat si ten příběh bez něj, bez ucítění jeho vstupu...

Zhradami ročních období
17.11.2013 nikdo z nás Ti nepíše, jak by to "mělo být", většina komentujících Ti (aspoň po mejch zvyklostech) popisuje jen svý vidění, a jak si poradíš, jak povnímáš nebo ne je jen Tvoje volba - já jsem jen čtenář, od koho víc chceš se doposlechnout...:)

Odpusť
17.11.2013 se musim smát, Simono - že dneska poprvý u kompu v brejlích...:D

moralka
17.11.2013 pokud jsi chtěl jen šokovat bez známek jakýhokoliv doteku poezie, tak ani to se nepovedlo - zkus najít web "s lysohlávkou v patách"..., tam bych se nebál tenhle text nahodit

Až sečte číšník život na účtence
17.11.2013 pohraj si s formou, členěním, podtržením řečenýho, neslejvej "zadarmo", nauč se neplýtvat, spíš lepší prodat dobrej nápad právě výš řečeným - "nikdo neumí říct všechno najednou" a já si Tě pak příště rád přečtu :)

Odpusť
17.11.2013 "Hodinky tikaly v akváriu a já se topil v čase." skoro pocit, že spíš na efekt právě utvořils, ale jako nápad rozhodně ano... "Pošťák potřetí zvonil a já pošesté neotevřel doporučeně." tady už žes až příliš kalkuloval bez hlubšího významu závěr u mě blbej, hm, nevim... píšeš jinak - vnímám to, jen abys věděl:)

Půlnoční touha
17.11.2013 je tu něco, co jsi Ty sám ještě nikdy nečet?

Čtverylka
17.11.2013 vlivy dobrejch básníků tu víc než patrný, čímž nechci nijak utopit obsáhlost Tvýho vstupu, osobitosti - spíš naopak kvituju

Pohádkova zahrada
17.11.2013 zadrhávají se / zachytávají se "na ledových rtech zadrhávají se slova barvy šípků zachycené co perly do trnitých keřů" hodnocení ještě promyslím

Zhradami ročních období
17.11.2013 kdybys to "zmáčkla" z tý ukecanosti do byť stejný formy, věc by pookřála a čtenář s ní:)