opuštěný muž 13.8.2020 beru-li jako vázenej, pak "svými/splíny" mi není rým,
avšak taky že po malejch úpravách a právě jimi udržení stolenýho jambu
by mohlo (i když v poněkud jednoduchý zápletce)
určitě zaznít
Strach 13.8.2020
personifikace...
ano, lze ji tu nalézt, však báseň je jí "funkčně postižena"
tak minimálně, že se dílko (zejména druhou částí) překlápí právě do polohy
pouhýho sdělení pocitů či prozaickejch úvah -
nelze pokládat věc za báseň jen pro použití prostředku,
kterej sice text rozestaví, ale v kontextu může přijít zcela zapomenut
rozhodně díky ...
Strach 12.8.2020 mluvím samozřejmě o textu jako textu básně,
takže Tvý reakci příliš nerozumím, Antoníne
Strach 12.8.2020 [i]Co konkrétně z tohoto textu dělá báseň?[/i]
dobrá otázka, při který mě vždycky napadne:
„Básní se text nestává pouze tím, že obsahuje slova, která se na konci řádků
jakž takž rýmují. Básní se text stává, když se vymyká z běžného stylu vyjadřování,
když je obrazný, používá uměleckých prostředků,
a když není prvoplánovým konstatován ...
Haiku z přírody 6.8.2020
[i]"haiku z přírody?"[/i]
no to mi, dedku, přijde jako pleonasmus,
nehledě na to, že haiku nemá zapotřebí nýst název
(taky sem na to chvíli přicházel)
pouliční haiku 6.8.2020 pozoruju dycky s hrůzou, co tu vyskočí, až na mě přijde řada:)
(a ano, spíše je to miniatura...)
díky
Stvořiteli 2.8.2020 o pohoršení tu ani řeči, HaZet,
jen je mi tak trochu líto i poezie
Stvořiteli 2.8.2020 [i]obnov mě znovu v písni své lásky[/i]
to ne - jsem sice ateista, kterej umí uznat postoj opačně postavenejch,
ale tohle je mi silně za hranou
Tak příští rok 31.7.2020 [i] „Velká písmena jsou náznakem, že k přírodě v této básni vzhlížím. A o verš mi příliš nešlo, neboť takové básně píši jedním "zátahem" a nebaví mě se v nich nimrat.“[/i]
o verš Ti nešlo? tak proč ho používáš??
Nádech 25.7.2020 to zopakování napoprvý nezafungovalo,
ale i výdechy takový bejvaj...
(skvělej první verš)
Italská rodina 3.7.2020 Ahoj, no i v dekadenci je potřeba si nýst určitou polohu, formu.
V týhle se text ztrácí až tak, že na konci čtenář téměř chválí
svou vůli dočíst.
Možná až příliš plýtváš svým entuziasmem, stále nerozhodnutá...
- - -
[i]rudá prostěradla na lůžku
bílá prostěradla ve skříni
dítě ve své matce
jeho matka v bolestech
otec na chodbě
chodba v domě ...
Mount Everest 27.6.2020
(ne)parafráze:
[i]jeli jsme do Děčína, města v Ústeckém kraji,
a dali si tam párek, takový to mletý maso ve střívku...[/i]
Čtenář nepotřebuje odcházet z textem, tedy mluvíme-li o textu literárním,
zcela srozuměn. Podrobnosti a dovyřčení má chuť získat třeba právě obrazem,
náznakem, anomálií psaného...
Jasná linka ho může odradit, zmást, podrobnostmi ...
Nezabrala 21.6.2020 jak hodinky, ale taky nelíbí :)
v tom je právě kouzlo (nejen) vázanýho verše -
nepodvolit obsah rytmice a naopak
Opilec 20.6.2020 rytmicky hodně lítáš, takže možná zvolit jinou formu,
nebo něco nastudovat o skladbě veršů
Nezabrala 20.6.2020 v druhý sloce dáváš rytmu těžce na prdel -
až se divím, že se ostatním kolemčtoucím tak nestalo
výdechem větráku, co už léta nefunguje 6.5.2020 ne - jak sem řek, nikdy sem neslyšel ani tématickej náznak,
a v hospodě sem nebyl ani nepamatuju
(což sebou samosebou, co se zmíněný paměti, nebere nic rozhodnýho, žejo...)
5-7-5 hrátky 5.5.2020 [i]Chtěl bych být proutkem
však svůj čas jsem promarnil
jsem starý pařez[/i]
možná si tu, dedku, pojal víc filozofie,
jak kdekdo vůkol -
to nejsou jen ty roky...