Lechtivé pírko ticha,
aby nerušilo,
poslalo za sebe hlas

a andělé z něj vyrobili struny...

houpavě hrají
ráno, na předměstí snění
a v ulicích, co šumí
hovory nepatrnými...

tak, jen v duhových kápích,
smějí se a pláčí,
dětem rozdávají
maliny...

a všichni ti spáči
skrz konečky prstů
jednou v neděli
uviděli pannu mezi anděli.