vytřeštěnou tvář o zeď domu
zas hlavou dolů
pouliční lampou vpadlých prsou stín

výkřik rozsvítil o žhavík

měsíc je lhář!

nebesa upíjí po sklenkách
pro potěchu

a mizí rty nocí do úst cizích krajin
v nás
za suterénem dechu

řekl - konec lhaní
rozsviť a nebudeme sami

zas hlavou dolů

odmyslil slovu
ve zhasínání