vítr
korunami stromů
mrakům záda poškrábal

vysypaný prach
po špičkách
stopy dlaní svál

a zvědavě z okapů
vyklonil se pro slzy

brouzdám se v myšlenkách
rozbředlým sněhem
jen z ledu trny

co do krku tak studí

a kapky
prachového peří bijí
v pozaschlých šrámech

rozpité