říká se, že každým dnem sílíme
že to, co bylo, v zapomnění padá
jací jsme blázni, ach jak se mýlíme
na každém kroku číhá zrada

říká se, že existuje odpuštění
že si zasloužíme čistý štít
ach, jaké to nedorozumění
vážně chceme dál žít?

pravdou je, že nenávist nás živí
že nejslabší jsem já a pykám
za chyby, za které se tak stydím
jsem sama, nepatřím už nikam

doufala jsem, že začnu znovu dýchat
ale v mých žilách koluje kyanid
vše šlo stranou, zlost i pýcha
můj osud je, se už nikdy nezranit

nechte mě na růžích spát
nechte mě místo krve vodu pít
ať odejde každý můj kat
Prosím, já chci žít!