Poslouchaje ho,

za vydatného deště,

nemohu se ho nabažit,

musím ho mít ještě.

 

Drže v ruce koule jeho,

smyslně odhaluji je,

až povede se je obnažit,

já do úst dám si je.

 

Ach můj bože,

jak jsou sladké,

nohy mé jsou z tebe vratké,

Wolfgangu Amadee Mozarte!