V jednu chvíli bez potíží lechtám výšky a jsem spokojená.

 v druhou musím na špičky, neboť jsem do hloubky zatažená.

Přestávám to zvládat, jsem zvyklá lásku dávat a teď tu stojím nahá, prázdná a bez barvy.

Konec srandy chce se mi plakat, jestli nevíš proč, asi nevadí, nemusíš mě chápat.

Jen na chvíli se prosím otoč, kdybych náhodou zavolala o pomoc .

Neboj se, nebudu chtít moc.

 Daruj mi jen na chvíli, co mi chybí, nevezmu si víc,

 

jsem rozmazlená planými sliby a stejně - zatím nic.

Kroutím hlavou, jak je podivný ten svět plný duší,

 

kterým to sluší a chtějí všechno nejlépe hned, ale jak se karta otočí  - ke startu, pozor - vpřed.