Do černé díry nechce se mi,

rozdávám lístky této zemi.

Asfalt mě drží nad hladinou,

odcházím lehce, stále s jinou.

 

Vize, co jsou jak černé pivo,

míří tam, kde je stále živo.

Odkaz a nebo ještě příslib,

kdo se to na mě zase přilíp?

 

Je to jen včelka žihadlová,

proč ona nezůstane doma?

Píchne jen jednou a dokoná.

Před sebou se nikdo neschová!