Saranče

 

Poskakovala jsem travou

elegantně dlouhohlavá

tancovala mezi květy

já saranče stěhovavá

nahřívala blány křídel

cvrlikala tenoulince

věřila jsem v sebe samu

vyhlížela svého prince

 

Louka zavoněla deštěm

den k poledni se přitočil

pohled osmi černých bodů

mne uhranul a ochočil

láska je náhle na dosah

viselec pevných pavučin

makadly kývnul na pozdrav

a já chci být už jenom s ním

 

Zavinuls mne do coconu

propadla bych ti napořád

však byl jsi se mnou brzy hotov

já chtěla jen si něžně hrát

houpat se ve tvé pevné síti

milovat tě až k sežrání

jsi však z jinačího těsta

sežrat mne ti nic nebrání