Kam kráčíš,

něco ptá se mě

To cesta se mnou rozmlouvá

Proč bloumáš krajinou a sám,

po krk k zemi připoután

Snažím se, marně, vzpomenout

Hledám slova, lidová moudra,

odpovědi na další otázky

Ač nechci, poslouchám dál

I ticho, i tlukot svého srdce

 Nohy mě vedou,

bloumají se mnou krajinou

odsouzeny k tíze pozemské

A k mým představám

O životě a o světě

O lásce a nenávisti

O štěstí a zlobě

Chtěl bych já se ptát

 i moudře rozprávět

Však není,

 

 kdo by poslouchal