Hořkost samoty se oděla do slz.

Zoufale křičím o pomoc.

Neslyší... Nikdo...

Larvu naděje zakuklím v doufání
pestrého motýla - ŠTĚSTÍ.

Už se dere...

Už se sápe na povrch svět(l)a.

Zářím, je to zlatokřídlý ON!


NÉÉÉÉÉ!!!


Je to (jen) NOČNÍ MŮRA!