Žijem v dobré době.
Mně, ale i tobě,
nabízí se mnohé.

Máme toho mnoho,
mnoho z všeho toho,
co je na dosah.

Maličkost, běžnůstka,
jak obyčejná blbůstka,
pozdává se být.

A téhle malé běžnůstky,
téhle malé blbůstky,
si nevážíme dost.

Všechno už je samozřejmé,
očividně je to zřejmé,
že vše už je dnes k dostání.

Řadu z nás tak vychovali,
-vzor- a my se tak chovali:
„co je správně, to je běžné, co je špatně, je výjimečný stav a je třeba ho náležitě okomentovat a řešit…“

A copak mě to popadá,
že mě tohle napadá:
„Važme si i maličkostí,
bude více pěkných chvil,
volba Vás jak se kdo postí,
žít si budem veseleji, žít si budem dýl.“