Skrz závoj krajkový
nikdo se nedozví
co pod ním skrývám
když přes něj se dívám.

Černou krajku hebkou
nevadí co lidé řeknou
z obličeje nesundám
i kdybys to chtěl ty sám.

Skrz závoj temný
plynou pomalu mé dny
nacházím v sobě zvláštní klid
jenž nejsi schopen pochopit.

Skrz závoj temnoty
líbám i tvoje rty
dnes bude to naposled
co sptařím tak tento svět.