Házím šupiny slizu
na krovky andělům.
Svlečená dohana,
zapadlá do kalu,
propírám růženec
v karafě bez vína.
Odleskem zrcadla
postávám u brány,
patníků ze zlata.
Zmáčení andělé
lemují silnice
bez víry,
bez jména.